|
|
Vliv světla na složení a diverzitu lesní vegetace v Českém Středohoří
Macek, Martin ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Světlo hraje důležitou roli v lesních ekosystémech, protože jeho snížená dostupnost je limitujícím faktorem pro rozvoj bylinného patra a růst semenáčků dřevin. Význam světla pro druhové složení a diverzitu vegetace nebyl dosud v České republice dostatečně prozkoumán. Tato práce přináší poznatky o vlivu světla na vegetaci v krajinném i lokálním měřítku a srovnává jej s účinkem dalších ekologických faktorů v modelovém území Českého středohoří. V práci jsem kvantifikoval jsem vliv světelných podmínek na pokryvnost, diverzitu a druhové složení lesní vegetace. Množství dostupného difúzního záření bylo po půdní reakci a svažitosti terénu nejsilnějším prediktorem druhové diverzity bylinného patra v krajinném měřítku, na jemné škále byl vliv světla silnější než vliv půdní reakce. Zjistil jsem rozdíly prostorové variability i celkového množství dostupného světelného záření v bylinném patře podle dominantní dřeviny. Fotometrické měření světelných podmínek pomocí hemisférické fotografie přispělo významně k zvýšení predikční schopnosti modelů vysvětlujících druhovou diverzitu. Vliv světla na druhové složení lesní bylinné vegetace byl sice průkazný, v porovnání s jinými fyzicko-geografickými gradienty prostředí byl méně důležitý.
|
|
|
Comparison of drought effect on young coppiced and standard individuals of sessile oak
Stojanović, Marko ; Čater, M. ; Pokorný, Radek
Assimilation and photosynthetic efficiency (quantum yield) of young oaks were compared in coppice and standard sessile oak stands of comparable age (100-120 years) under different light intensity categories. Measurements of assimilation response were performed during three consecutive growing seasons (2012, 2013 and 2014). In every category 8 young oaks of generative origin and same number of coppice sprouts of different stool were measured. The quantum yield in optimal conditions in standards was highest in the category A of closed canopy, while in coppices in category C. During severe drought in 2013 the drop in efficiency of standards was evident in all categories, while in coppices no differences in efficiency were confirmed between optimal and drought stress, proving the advantage of young coppices over standards.
|
|
|
Vliv světla na složení a diverzitu lesní vegetace v Českém Středohoří
Macek, Martin ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Světlo hraje důležitou roli v lesních ekosystémech, protože jeho snížená dostupnost je limitujícím faktorem pro rozvoj bylinného patra a růst semenáčků dřevin. Význam světla pro druhové složení a diverzitu vegetace nebyl dosud v České republice dostatečně prozkoumán. Tato práce přináší poznatky o vlivu světla na vegetaci v krajinném i lokálním měřítku a srovnává jej s účinkem dalších ekologických faktorů v modelovém území Českého středohoří. V práci jsem kvantifikoval jsem vliv světelných podmínek na pokryvnost, diverzitu a druhové složení lesní vegetace. Množství dostupného difúzního záření bylo po půdní reakci a svažitosti terénu nejsilnějším prediktorem druhové diverzity bylinného patra v krajinném měřítku, na jemné škále byl vliv světla silnější než vliv půdní reakce. Zjistil jsem rozdíly prostorové variability i celkového množství dostupného světelného záření v bylinném patře podle dominantní dřeviny. Fotometrické měření světelných podmínek pomocí hemisférické fotografie přispělo významně k zvýšení predikční schopnosti modelů vysvětlujících druhovou diverzitu. Vliv světla na druhové složení lesní bylinné vegetace byl sice průkazný, v porovnání s jinými fyzicko-geografickými gradienty prostředí byl méně důležitý.
|
|
|
Stanovení indexu listové plochy v nesmíšených porostech lesních dřevin
Pokorný, Radek
Metodika popisuje teorii a metody stanovení LAI v lesních porostech, především pak ty metodické postupy, které jsou použitelné v praxi a přitom dostatečně přesné. Takovýmito postupy jsou nepřímé metody využívající nejčastěji přístroje s optickými čidly. Metodika nově uvádí chybějící informace v manuálech těchto přístrojů, konkrétně uvádí přesnější metodický popis jak zjistit vhodnost podmínek měření, jak přesněji postupovat při volbě počtu a uspořádání měřičských stanovišť v porostu, jaké použít korekce atd. tak, aby výsledná hodnota LAI byla stanovena efektivně a dostatečně přesně.
Plný tet: Stanovení indexu listové plochy v nesmíšených porostech lesních dřevin_metodika_Pokorný R. -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
CIRKADIÁNNÍ AKTIVITA PULCŮ PRALESNIČEK PHYLLOBATES VITTATUS.
DOSTÁLOVÁ, Michaela
Pulci svým chováním reagují na vizuální, sluchové nebo chemické podněty. Ve své práci jsem zkoumala vliv velikosti skupiny a světelných podmínek na aktivitu pulců druhu Phyllobates vittatus. V laboratorním pokusu byla měřena pohybová aktivita, která byla prokazatelně vyšší ve skupině pulců. Světelné podmínky neovlivnily činnost pulců. Mé výsledky ukazují, že velikost skupiny je jedním z hlavních faktorů ovlivňující chování pulců a jejich pohybovou aktivitu.
|
|
|
Vliv světelných poměrů na vegetaci bylinného patra v horských smrčinách Krkonoš s využitím GIS
ČIHÁK, Jan
Horské lesy jsou významnou krajinnou složkou našeho státu. V uplynulých třech desetiletích byly silně poničeny antropogenními vlivy, zejména pak imisemi. Imisní zátěž zhoršuje zdravotní stav lesa, což má za následek změny ve struktuře vegetace, ve které se zdravotní stav lesa odráží. Hlavními cíly mé práce bylo zmapování stavu bylinného a mechového patra na dvou trvalých výzkumných plochách Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR v Krkonoších (Alžbětinka, Modrý důl), vytvoření map bylinného patra, jejich digitalizace a srovnání těchto map se stavem v letech 1993-1994 za použití vývojové analýzy pomocí GIS a zjištění vlivu světelných poměrů na vegetaci bylinného patra a přirozenou obnovu smrku ztepilého (Picea abies). Jedním z výstupů práce jsou podrobné vegetační mapy obou trvalých výzkumných ploch, jejichž zpracováním (digitalizací a statistickým vyhodnocením) byly prokázány významné změny v pokryvnostech jednotlivých kategorií půdního pokryvu ve srovnání s rokem 1993-1994. Na trvalé výzkumné ploše Alžbětinka byl zjištěn především výrazný ústup třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) a naopak nárůst pokryvnosti brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus). Na TVP Modrý důl byl zaznamenán pokles obou pozorovaných vegetačních druhů, metličky křivolaké (Avenella flexuosa) i třtiny chloupkaté. Dalším výsledkem je zjištění vlivu světelných poměrů na vegetaci bylinného patra a přirozenou obnovu smrku ztepilého na TVP Modrý důl. Byla prokázána závislost základních kategorií půdního pokryvu na procentickém podílu světelných děr v korunovém zápoji. Hodnocena byla také závislost výšky semenáčků na podílu světelných děr, která nebyla statisticky prokázána. Byla ale prokázána negativní závislost přežívání semenáčků vzešlých v roce 1996 na podílu světelných děr, naopak nebyla prokázána závislost přežívání semenáčků vzešlých v roce 2004.
|
|
| |
host ::
RSS.